A2: Král duchů.

Bibliografické údaje

Kytice z básní Karla Jaromíra Erbena. In: Karel Jaromír ERBEN: Jaroslav Pospíšil, Praha 1861, 8 + 184 s.

A2 obsah

Text

158
1Ký pozdní to jezdec větrem a tmou? 2Otec to s dítětem, domů jedou; 3Synáčka milého v náručí má, 4A tiskne, a hřeje a objímá! 5„Mé dítě, což úzkostně tak se děsíš!“ 6„„Tatíčku, což krále duchů nevidíš? 7Hle krále se srstí a s korunou?““ 8„Mé dítě, jen vodní to páry jsou.“ 9„„„Pojď, dítě milé, pojď ke mně sem! 10Zde krásně si spolu pohrajem; 11Má louka je pěkná květnatá, 12A máti moje má šat ze zlata.“““ 13„„Ach táto, tatíčku, slyšíš-li nyní, 14Jaké mi král sliby tajně činí?““ 15„Spokoj se, mé dítě, a bázně nech; 16Suchéť to listí šumí po sadech.“
159
17„„„Pojď, dítě zlaté, pojď jen se mnou, 18Mé dcerky ti pilně sloužit budou; 19Mé dcerky, ty v noci tance mají, 20Ve spánek tě tancujíc uzpívají.“““ 21„„Ach táto, tatíčku, což nevidíš 22Těch dcerek králových tam vody blíž?““ 23„Vidím, vidím to, mé dítě milé: 24Vrby jsou to šeré a vyhnilé.“ 25„„„Aj rád tě mám, jsi švárný, musím tě mít; 26A sám-li nepůjdeš, chci síly užit.“““ 27„„Ach táto, tatíčku! již po mně sahá, 28Král duchů již v moci své mne má!““ 29I hrůza jest otci a dává se v cval, 30Své úpící dítě v náručí jal; 31Přijíždí do dvorce v mysli traplivé, 32Leč dítě v náručí již – neživé.