A2: Sirotkovo lůžko.

Bibliografické údaje

Kytice z básní Karla Jaromíra Erbena. In: Karel Jaromír ERBEN: Jaroslav Pospíšil, Praha 1861, 8 + 184 s.

A2 obsah

Text

139
Čí je to dítko? kam se tam ubírá, Když od severu věje led a sníh? Když na hřbitově půlnoc leží šírá, Co chce to dítko tuto na hrobích? „Matko, matičko! jdu sem nyní k tobě, Děvečka tvá to – slyš opuštěnou: Tys pryč odešla, ležíš tuto v hrobě, Ó proč mi dáváš jinou matku – zlou? Ta matka jiná zlořečí mi, hřímá, A pryč vyhání, ven, dcerušku tvou, A můj tatíček, ten si mne nevšímá – Ach má matičko! zastaň ubohou!“ – Plakalo dítko studené perličky, Perličky jemu očka stížily; I sklonilo se na hrob své matičky, A lůžko bílé sněhy přikryly.
140
I spalo dítko, spalo sen radostný: U své matičky mní se viděti; I slyší hlásek, její to milostný: „Pojď, má děvečko, pojď v mé objetí!“ I spalo dítko, spalo sen tichounký, Aniž je jitro ze sna zbudilo: I vykopán mu hrobeček nizounký, Tu kde si před tím bylo ustlalo.