Č2: Sirotek.
Bibliografické údaje
Sirotek.. In: Věnec ze zpěvů vlastenských, uvitý a obětovaný dívkám vlastenským, roč. 5. Knížecí arcibiskupská knihtiskárna, Praha 1839, s. 8–14
(více)notace se zhudebněním Erbenovy básně od Petra Veselského
Č2 obsah
Text
Což to za djtko? kam se to ubjrá,
An od seweru wěge led a snjh?
An zemřelých pokryla půlnoc šjrá,
Co chce djt-djtko geště na hrobjch?
„Ach matko má, matičko má, hle gá gdu k tobě;
Děwečka twá to, slyš opuštěnau!
ó slyš! slyš! slyš opuštěnau!
Tys pryč odešla, zde ležjš w hrobě;
O, proč mi dáwáš tu ma cechu zlau?
proč mi dáwáš, proč mi dáwáš tu macechu zlau?
Macecha zlá, ta zlořečj a hřjmá,
a wen wyhánj, wen dcerušku twau.
Můg otec, ach! ten si mne newšjmá;
O má matičko zastaň ubohau!“
Plakalo djtko studené perličky,
a perly těžké očka ztjži-ly;
I sklonilo se na hrob swé rodičky,
a sněhy bjlé lůžko přikryly,
I spalo djtko, spalo sen radostný,
u swé matičky mnj se widěti;
I slyšj hlas gegj to milostný:
„Pogď, má děwečko, pogď w mé obgetj!“
I spalo djtko, spalo sen tichaunký,
Aniž ge ze sna gitro zwolalo;
a wykopán mu hrobeček nizaunký,
Tu, kde si před tjm bylo ustlalo.