Karel Jaromír Erben Kytice

• Č
• A1
• A2
• A3
• všechny verze

A2: Poznamenání – Svatební košile.

Bibliografické údaje

Text

172

(Str. 26.) Tato pověst vypravuje se v Čechách dvojím, podstatně rozdílným spůsobem; ano jsou i pozůstatky národních písní, jimiž se u nás opěvala. V jedné z nich pobízí umrlec dívku, aby šla s ním, těmito slovy: Vstaň se, má milá! vstaň se šněrovat, Čas můj uchází, nemám kdy čekat; Můj kůň je rychlý jak střelná rána, Ujede s námi sto mil do rána.

173

Pověsti a písně národní, ježto vypravují, že umrlý z hrobu vstav, přišel pro dívku, kterou za živa miloval, aneb i také pro svou milou sestru, nalézají se téměř u všech Slovanův, a též u jiných národův. Srbové mají píseň, že zemřelý Jovan přijel na koni hrobovém pro sestru svou Jelicu. Slováci vypravují, že dívka přivolala mrtvého miláčka svého, v kaši vaříc umrlčí hlavu, kterážto varem vydávala hlas: „Pojď, pojď, pojď!“ Též Malorusové mají podobnou píseň, jako je srbská. Pověst ruskou v báseň oděl Žukovský, a tolikéž Mickievič pověst polskou aneb litevskou. Bürgerova německá Lenora známa jest vůbec. V národní písni skotské vypravuje se, kterak mrtvý Vilém přišel pro svou milou Margretku; a stará píseň bretaňská opět líčí bratra, kterýž v bitvě padl, a potom v noci odvezl svou milou nešťastnou sestru, jmenem Gvennolaik, na onen svět. Tato podivuhodná rozšířenost jednostejné pověsti mezi národy od sebe místem i jazykem vzdálenými ukazuje zjevně na starý její původ. Příbuzné k tomu jsou také pověsti o upířích a vlkodlacích, ježto se tolikéž jak u všech Slovanů, tak i u mnohých jiných národů evropských nalézají. (Str. 40, ř. 6.) „Tvé tělo bílé, spanilé, Bylo by co ty košile,“ t. v kusy roztrháno. V pověsti slavonské zůstavuje dívka upírovi, jehož se podobným úskokem zbaviti chce, svůj kožíšek. Když pak přijde hodina půlnoční, sežere upír nejprvé kožíšek a potom si jde pro dívku, ježto se doma byla zavřela. Upír tluče na dvéře; dívka pak výmluvami zdržuje ho venku dotud, až kohout zakokrhá.

Obsah zdrojové publikace

• 1 Kytice.
• 3 Poklad.
• 26 Svatební košile.
• 41 Polednice.
• 44 Zlatý kolovrat.
• 60 Štědrý den.
• 69 Holoubek.
• 75 Záhořovo lože.
• 97 Vodník.
• 110 Vrba.
• 117 Lilie.
• 122 Dceřina kletba.
• 126 Věštkyně.
• 139 Sirotkovo lůžko.
• 141 Večer.
• 142 První májová noc.
• 147 Panna a máti.
• 148 Cizí host.
• 150 Anděl strážce.
• 151 Smolný var.
• 152 Odchod.
• 154 Sbor při otevření měšťanské besedy v Praze dne 1 Února 1846.
• 155 Perlový vínek.
• 158 Král duchů.
• 160 Píseň Illyrův.
• 162 Svatojanská muška.
• 165 Zazděná.
• 166 Tužba dívčí.
• 167 Ohlas žalmu 45.
• 169 Ohlas žalmu 140.
• 171 Poznamenání – Kytice.
• 171 Poznamenání – Poklad.
• 172 Poznamenání – Svatební košile.
• 174 Poznamenání – Polednice.
• 174 Poznamenání – Zlatý kolovrat.
• 175 Poznamenání – Štědrý den.
• 176 Poznamenání – Holoubek.
• 176 Poznamenání – Záhořovo lože.
• 177 Poznamenání – Vodník.
• 179 Poznamenání – Vrba.
• 180 Poznamenání – Věštkyně.

• Úvod
• Soupis vydání Kytic
• Bibliografie
• Básně
• Komentář