A2: Dceřina kletba.

Bibliografické údaje

Kytice z básní Karla Jaromíra Erbena. In: Karel Jaromír ERBEN: Jaroslav Pospíšil, Praha 1861, 8 + 184 s.

A2 obsah

Text

[122]
Což jsi se tak zasmušila? Dcero má! Což jsi se tak zasmušila? Vesela jsi jindy byla, Nyní přestal tobě smích! „Zabila jsem holoubátko, Matko má! Zabila jsem holoubátko – Opuštěné jediňátko – Bílé bylo jako sníh!“ Holoubátko to nebylo, Dcero má! Holoubátko to nebylo – Líčko se ti proměnilo, A potrhán je tvůj zhled!
123
„Oh! zabila jsem děťátko, Matko má! Oh! zabila jsem děťátko, Své ubohé zrozeňátko – Žalostí bych pošla hned!“ A co míníš učiniti? Dcero má! A co míníš učiniti? Kterak vinu napraviti A smířiti boží hněv? „Půjdu hledat květu toho, Matko má! Půjdu hledat květu toho, Kterýž snímá viny mnoho, A zbouřenou chladí krev!“ A kde najdeš toho květu? Dcero má! A kde najdeš toho květu Po všem široširém světu? V které roste zahrádce?
124
„Tam za branou nad vršíkem, Matko má! Tam za branou nad vršíkem, Na tom sloupu se hřebíkem, Na konopné oprátce!“ A co vzkážeš hochu tomu, Dcero má! A co vzkážeš hochu tomu, Jenž chodíval k nám do domu A s tebou se těšíval? „Vzkazuji mu požehnání, Matko má! Vzkazuji mu požehnání – Červa v duši do skonání, Že mi zrádně mluvíval!“ A co necháš svojí matce, Dcero má! A co necháš svojí matce, Jež tě milovala sladce A draze tě chovala?
125
„Kletbu zůstavuji tobě, Matko má! Kletbu zůstavuji tobě, Bys nenašla místa v hrobě, Že’s mi zvůli dávala!“

Obsah zdrojové publikace