Č3: Král duchů.

Bibliografické údaje

Král duchů. In: Společenský krasořečník český, díl 3. Ed.: Josef Bojislav PICHL. Jaroslav Pospíšil, Praha 1853, s. 335–336

Č3 obsah

Text

335
1Ký pozdní to jezdec větrem a tmou? 2Otec to s dítětem, domů jedou; 3Synáčka milého v náručí má, 4A tiskne, a hřeje a objímá! 5‚Mé dítě, což úzkostně tak se děsíš?‘ – 6„Tatíčku, což krále duchů nevidíš? 7Hle krále se srstí a s korunou?“ – 8‚Mé dítě, jen vodní to páry jsou.‘ – 9„„Pojď dítě milé, pojď ke mně sem! 10Zde krásně si spolu pohrajem; 11Má louka je pěkná květnatá, 12A máti moje šat má ze zlata.““ – 13„Ach táto, tatíčku, slyšíš-li nyní, 14Jaké mi král sliby tajně činí?“ – 15‚Spokoj se, mé dítě, a bázně nech; 16Suchéť to listí šumí po sadech.‘ – 17„„Pojď, dítě zlaté, pojď jen se mnou, 18Mé dcerky ti pilně sloužit budou; 19Mé dcerky, ty v noci tance mají, 20Ve spánek tě tancujíc uzpívají.““ – 21„Ach táto, tatíčku, což nevidíš 22Ty dcerky královy tam vody blíž?“ – 23‚Vidím, vidím to, mé dítě milé; 24Vrby jsou to šeré a vyhnilé.‘ – 25„„Aj rád tě mám, jsi švárný, musím tebe mít; 26A sám-li nepůjdeš, chci síly užít.““ – 27„Ach táto, tatíčku, již po mně sahá! 28Král duchů již v moci své mne má!“ –
336
29I hrůza jest otci, a dává se v cval, 30Své úpěcí dítě v náručí jal; 31Přijíždí do dvorce v mysli traplivé, 32Leč dítě v náručí již – neživé.