A1: [Poznamenání] Zlatý kolovrat.

Bibliografické údaje

Kytice z pověstí národních. Překl.: Adam ROŚCISZEWSKI Z ROŚCISZEWA. Jaroslav Pospíšil, Praha 1853, 6 + 150 + 24 s.

A1 obsah

Text

133
(Str. 42.) Táž pověst nalézá se také ve sbírce paní Boženy Němcové v prvním sešitku. U jiných Slovanů, ani jinde, jí nenacházím.
134
(Str. 50, ř. 18.) »Podej mi chlapče živé vody.« Živá voda znamená vlastně vodu pramenitou, tekoucí; mrtvá pak vodu stojatou. Živé připisuje se v pověstech slovanských moc taková, že všeliké tělo, byť již i bylo zpráchnivělo, obživne zase, jak mile v ní bude pohříženo. Kdyby ji kdo vylil do moře, hořelo by moře plamenem. V pověstech ruských udává se rozdíl mezi živou a mrtvou vodou takto: že voda mrtvá učiní rozsekané tělo srůsti, živá pak že tomu srostlému tělu dá zase život. Patrné jest, že se tím vlastně mínila obecná vody posilující a oživující moc. (Str. 55, ř. 6.) »Vrrr – zlou to předeš nit.« Jako tuto vyzrazuje se spáchaná vražda vrčením kolovratu, tak v jiné, Čechům, Polákům i Malorusům obecné pověsti toto činí z vrby píšťalka.