R2: Poludnice.
Bibliografické údaje
Básně K. Jaromíra Erbena.. [nakladatel neuveden], [místo vydání neuvedeno] 1834, 10 s.
(více)
rukopis
zápisník Karla Jaromíra Erbena, obsahuje básně Polednice, Horal Čech, Cizí host a Večer
Text
2
Poludnice.
U lawice djtě ʃtálo,
Z plna hrdla křičelo.
„Bodeyž si gen trochu doʃti málo,
Ty cikáně, mlčelo!
Poledne w tom okamženj,
Táta přigde z roboty:
A mně hasne u wařenj
SkrzPro tebe, ty zlobo, ty! –
Mlč! – tu wozýk – tu husárek –husar a kočárek –
Hrey si! – tu mášhle kohauta!“ –
NežLeč kohaut, husar, kočárekvůz i kočárekhusárek,
Bauch bác! letj do kauta.
A znovu tu zas dotuzas do nového křiků:
„I totě doňcož do těbodejž tě sršeň sám[!]–!
Že na tebe, nezwednjku,
Poludnici zawolám!
Přestaneš?! [–] PogďPogď ʃi proň ty, Poludnice,
Wem ʃ[i]Pogď, prowem si toho, zlostnjka!“ –
W tom, hleAi, tu kdosiEjhle! tu kdos u ʃwětnice
Zlehka dwéře odmyká.
Malá, hnědá, hnědá, s twářj diwautwáři hnědé diwé,
Pod plachetkau osoba,
Křiwé hnáty, berlu křiwau,O berličce, hnáty křiwé,
Řeč – wichřice podoba.
„„Dey ʃem djtě!““ – „Kryste Pane,
Odpuʃť hřjchy hřjšnici!“
Diw že ʃmrt gi neowane,
WidaucEjhle tu – Poludnici.
Do dweřjKe ʃtolu ʃe pljžj tiše
Poludnice gako ʃtjn;
Matka hrůzau ʃotwa dyše,
Chopjc2 djtě1 wena ʃwůg kljn.
A winauc ge, seza se ozhljžj –
Běda, běda djtěti!
Poludnice bljž ʃe pljžj –
Bljž – a giž-tě w zápětj.
GižHle ztahuje Ach již {Hle} Ej tu vztáhlane giž wztahuje po něm rukuy –
Matka tisnauc ramena:
„Pro Kryʃtowéu drahéou mukyu!“
Zkřikne,PadneKlesne smyslů zbawena.
3
W tom tuATu ʃlyš: gedna – druhá – třetj –
Poledne zwon udeřj;
Klika cwakla, – dwéře letj –
[t]Ejhle! tTáta wcházj do dweřj.
We mdlobách tu matka ležj,
K ňádrám djtě přimknuté,:
Matku zkřjsil stěžj [–]ještě stěžj, –
A wšak djtě – zalknuté.
– . –
