text verze
Poludnice.
text verze
U lawice djtě ʃtálo, Z plna hrdla křičelo. „Bodeyž si gen trochu doʃti málo, Ty cikáně, mlčelo!
text verze
Poledne w tom okamženj, Táta přigde z roboty: A mně hasne u wařenj SkrzPro tebe, ty zlobo, ty! –
text verze
Mlč! – tu wozýk – tu husárek –
text verze
husar a kočárek –
text verze
Hrey si! – tu mášhle kohauta!“ –
text verze
NežLeč
text verze
kohaut, husar, kočárek
text verze
vůz i kočáhusárek
text verze
Bauch bác! letj do kauta.
text verze
A znovu tu zas do křiků:
text verze
tuzas do nového
text verze
totě doň
text verze
což do tě
text verze
bodejž tě
text verze
sršeň sám[!]!
text verze
Že na tebe, nezwednjku, Poludnici zawolám!
text verze
Přestaneš?! [–]
text verze
Pogď ʃi proň ty
text verze
Pogď Poludnice,
text verze
Wem ʃ[i] toho,
text verze
Pogď, prowem si
text verze
zlostnjka!“ –
text verze
W tom, hle
text verze
Ejhle! tu kdos
text verze
u ʃwětnice
text verze
Zlehka dwéře odmyká.