Kytice - fotka

Malá, hnědá,

hnědá, s twářj diwau

twáři hnědé, diwé,

Pod plachetkau osoba,

Křiwé hnáty, berlu křiwau,

O berličce, hnáty křiwé,

Řeč – wichřice podoba.

„„Dey ʃem djtě!““ – „Kryste Pane, Odpuʃť hřjchy hřjšnici!“ Diw že ʃmrt gi neowane, WidaucEjhle tu – Poludnici.

Od dweřjKe ʃtolu ʃe pljžj tiše Poludnice gako ʃtjn; Matka hrůzau ʃotwa dyše,

Chopjc djtě wena ʃwůg kljn.

A winauc ge, seza se ozhljžj – Běda, běda djtěti! Poludnice bljž ʃe pljžj – Bljž – a giž-tě w zápětj.

Ach již

Hle,

Hle

Gižgiž

ztahugewztahuje

Ej tu vztáhlane

po něm rukuy –

Matka tisnauc ramena:

„Pro Kryʃtowéu drahéou mukyu!“

Zkřikne,

Padne

Klesne

smyslů zbawena.