R: [Jsem této země král a pán]
Bibliografické údaje
[Jsem této země král a pán]., LA PNP, Praha, fond Karel Jaromír Erben, 4 s.
(více)
rukopis
Text
„Jsem twůj [a] této země [mocný]jasný král,
Král jʃem a této zeměJsem této země král a pán
Wčera sem poprwé jsem tu ʃtál,
Náhodau wčera zawolán:
Dám tobě ʃtříbro, dám ti zlato,
Dej ty mně ʃwoji dceru za to,
Kráʃnau přadelnu.“
„„Ji, CožOch pane králi?, diw ajaký diw !a diw!
„„Och Jemináčku, Jemíne!
Toť Což mne můj rozum pomine
Kdoby pomyʃlil,se nadál jaktě žiw!
Pěkně wás wítám,Wždyť Wšak nejʃme hodny, pane králi! –
Kýž bychom hodny wždyckyzáslužněji byly ʃtály
W miloʃti waší! –
Wšak ale dobr[au] radu, radu mám:
Dowolte jednoWšak ale dowolte ʃlowo libo wám:
Wšak Já také wlaʃtní Za cizau wlaʃtní dceruZa cizau dceru wlaʃtní mdám.
AJeť PpPodobna Jeť je tété druhé práwě
CoJak oko oku w jedné hlawě –
Předc ještě Lepší přadlena!
Hedwáb její niť!““
Nehledám jiné láʃky již,:
K[t] Král jʃem a ty mé ʃlowo moje ʃlyš
Mlč ženo,! we cti krále měj[!],
Král jʃem a pokora tě [spaš]!
KrálJáKrál Král poraučím, ty udělej!poʃl[oucháš][ouchej]
Nedbám o jiné lásky hlas,
Až bude Přikazuji zejtra denjitro k wečeru, [*] ráno w šeru,
Prowodíš tu swau newlaʃtní cizí dceru
Na kralowʃký hrad.“
„Špatná je, babo, rada tvá!
Vykonej, co ti kážu já:
Zejtra, až den ʃe ráno zjasní,
Provodíš dceru ʃvou nevlaʃtní
Na královʃký hrad!“
* III.
„„Wʃtáwej, dceruško! již je čas,
Pan král tě čeká, bude kwas:
Wšak ʃem já ani netušila –
Nu, bodejž dobře pořídila
W kráalowʃkémwuwském hradě!““
„Stroj ʃe, ʃeʃtřičko. ʃtroj ʃe,moje, ʃtroj,!
W kráalowʃkémuském hradě bude hoj!
Wyʃoko ʃi ʃe podíwala,
Nízko mne, hleďte! zanechala –
Nu, jen zdráwa ʃtůj buď!
„„“Pojď již, MiluškoLiduškoHaničkoDorničko naše, pojď,
Aby ʃe nehněwáal twůj choť:
Až budem w leʃe na rozhraní,
Na domow nezpomeneš ani, –
Pojď jen honem, pojď!„„“
„Matko matičko! řekněte,
Nač ʃebau ten nůž beřete?“
„„Až přejdem do puʃtého ʃadu,Nůž bude dobrý – někde v chladu,
Wypíchnem oči zlému hadu, –
Pojď jen honem, pojď!““
„Seʃtro ʃeʃtřičko! řekněte,
Nač tu ʃekeru neʃete?“
„„Až budem w leʃe w huʃtémSekera dobrá – někde v keři,
Uʃeknem hnáty líté zwěři –
Pojď jen brzoy, pojď!““
A když již přišly w huʃtýchlad a keř:
„„„„Hoj Ty jʃi ten had, i tys ta zwěř!“““
Oči jí z hlawy vylaupaly,
Ruce i nohy uʃekaly – :
„„“Nuže ʃi tu si tu lež!
„„“A zde [nyní] lež.
Auwej! ach auwej!
Ubohá děwa!
Děwče ubohé!
Hory a doly zaplakaly
Kterak dvě ženy nakádaly
S pannou ubohou!
S diwokau zwěříšerými wlky si tu lež
Nebo za ku swému ʃwým milým králemi spěš:běž:
Nyní ʃeTeď ʃe tuNyní ʃe s panem králem těš,
Teš ʃe s ním, kterak loki chceš:
Objímej jeho mladébílé tělo,
Pohlížej na to jasné čelo,
Kráʃná předleno!“““ –
„Mamičko, jak tokterak udělám?
Kam oči a ty hnáty dám?“
„„Nenecháwej jich podlé těla,
Ať jí jiche někdo nepřidělá –
Radš je sebau wem.““
A když již zašly za tu chwoj:
„„Nic ty ʃe má ʃe dceruško, nic, ty ʃe, dcero, má, se nic neboj!
Wšak jʃi podobna té tamtam tété tam práwě
Jak oko oku w jedné hlawě,
Neboj ty ʃe nic!““
A když již přidošly hradu blíž,
Pan král wyhlíží z okna již;
Wychází s hoʃtypány ʃwými w ceʃtu,
Přiwítá matku i newěʃtu,
Ach tu neprawauZrady netušíe.!
I byla ʃwatba – zralý hřích,
Panna newěʃta ʃamý ʃmích;
I byly hody, radowání,
Tance a hudby bez uʃtání
Do ʃedmého dne.
A když zaʃwital oʃmý den,
Pan král tu táhnemusí jíti s wojʃky wen:
„Měj ʃe tu dobře, paní moje!
„„Já jedu do krutého boje,
Wšak na krátký čas.Na nepřítele.
Až ʃe nawrátímNavrátím-li ʃe z bitvy s wojʃkyz wojny zpět,
Omladne naší láʃky kwět;
Zatím na wěrnau mau památku
Hleď ʃobě pilně kolowrátku,
Pilně doma přeď!“
*
IV.
W diwoké lesníhluboké puʃté křowině
Jak ʃe tam wede díwčině?
Šest otewřených praudů bylo,
Z nich ʃe jí žiwobytí lilo
Na zelený mech.
Wzešlo jí náhle štěʃtí moc,
Nynčko jí hrozí ʃmrti noc;
Tělo již tuhne, krew ʃe ʃedá,
Běda té době, běda, běda,
Když ji ʃpatřil král!
Sv. Grimms Myth. 133. (~ Zeus a Ganymed)
A tu ʃe z lesních kdeʃi skal
Stareček newídaný wzal;
Šediwé wausy po kolena –
Wzal mrtwéWložil ʃi to tělo na ramena,
DoV jeskyněi je nes.
„Wʃtaň, mé pachole! běž, jdi na jdi, je chwat,
Wezmi ten zlatý kolowrat:
W králowu hradě jej prodáwej,
Za nic jiného nic howšak nedáwej,
JenomNežli za nohy.“
Pachole w bráně ʃedělo,
Zlatý kolowrat drželo;
Králowna z okna wyhlížela:
„„Kýž bych ten kolowrátek měla“
Ten ʃe hodí mně!
Celý ze zlata!
Z ryzího zlata!““
4aH39
