A7: Píseň

Bibliografické údaje

Básně. In: Karel TOMAN: Výtv. a graf. podoba: Karel SVOLINSKÝ. Fr. Borový, Praha 1946, 202 s.

B3 obsah

Text

24
Divoký mák si natrhám na poli zprahlém nejvíce, pomněnky modré k němu dám, jež u struh kvetou teskníce. Na její lože nastelu mák divoký, mák divoký. Můj Bože, já tam nastelu mák divoký, mák divoký! Ať rdí se, cudná světice, ať stud a vztek jí v tvář krev hnal! Mák rudý rád mám nejvíce. Vždyť krev jsem vždycky, vždycky dal! Krvavě kvetla láska má, jak krví plá má nenávist. Umřela v krvi láska má. Co slzami zrosila míst!
25
O ctnostná panno, světice, můžete s pomněnkou si hrát. Mák rudý rád mám nejvíce a umím, umím pohrdat!

Obsah zdrojové publikace