A5: Hedva

Bibliografické údaje

Básně. In: Karel TOMAN: Výtv. a graf. podoba: Karel SVOLINSKÝ. Fr. Borový, Praha 1946, 202 s.

B3 obsah

Text

102
Nebyla lvice ani tygřice (jak toulaly se verši oné doby); ze všední chladné mlhy života šat utkaný a závoj na očích a v šedém zraku podzimní třpyt měla pod pyšným štítem bělostného čela. Sníh padal, déšť a duly vichřice, zem’ stále čerstvé otvírala hroby, leč ona byla ticha. Pohřbívala s úsměvem teskným za dnů nejhorších. Ve městě cizím u jednoho stolu chléb skoupý chudoby jsme jedli spolu. A dnes je mrtva. Prostá třeslice, macešky, netřesk nad hlavou jí rostou. Mák divoký tam v slunci plápolá, sen horečný, jenž ustyd’. Zavolá pták ve větvích, a v mrtvou vůni ticha jen moje srdce buší. Ještě dýchá.

Obsah zdrojové publikace