A3: Legenda

Bibliografické údaje

Básně. In: Karel TOMAN: Výtv. a graf. podoba: Karel SVOLINSKÝ. Fr. Borový, Praha 1946, 202 s.

B3 obsah

Text

172
„Kameni hrobní, povol, ať zlíbám chladné čelo! I moje první kvítí by věnčiti je chtělo, kameni hrobní, povol, to srdce nezemřelo.“ Hoch kozonoh si stíral píšťalou slzy s tváří a slunce už v nich hrálo úsměvnou jitřní září, i otočil se kámen – bůh bohu stál v tvář tváří. Políbil Kristus chlapce na kudrnatou hlavu, vzal květy z jeho rukou a stoupal v nebes slávu. „Hle, vstalť jest této chvíle,“ hoch hrál si na píšťalu.
173
Tak věčně odvalujem s božího hrobu kámen, bůh na nebesa mizí z objetí našich ramen a naše naděj čeká na věky věkův. Amen.

Obsah zdrojové publikace