A3: Píseň

Bibliografické údaje

Básně 1 (Básníku Antonínu Sovovi). In: Karel TOMAN: Výtv. a graf. podoba: Vratislav Hugo BRUNNER. Fr. Borový, Praha 1918, 120 s.

B1 obsah

Text

22 Divoký mák si natrhám na poli zprahlém nejvíce, pomněnky modré k němu dám, jež u struh kvetou teskníce. Na její lože nastelu mák divoký, mák divoký. Můj bože, já tam nastelu mák divoký, mák divoký! Ať rdí se, cudná světice, ať stud a vztek jí v tvář krev hnal! Mák rudý rád mám nejvíce. Vždyť krev jsem vždycky, vždycky dal! Krvavě kvetla láska má, jak krví plá má nenávist. Umřela v krvi láska má. Co slzami zrosila míst! Ó ctnostná panno, světice, můžete s pomněnkou si hrát. Mák rudý rád mám nejvíce a umím, umím pohrdat!

Obsah zdrojové publikace