R1: Píseň.
Bibliografické údaje
Text
Karel Toman
Píseň.
Divoký mák si natrhám
na poli zprahlém nejvíce,
pomněnky modré k němu dám,
jež u struh kvetou teskníce.
Na její lože nastelu
mák divoký, mák divoký.
Můj bože, já tam nastelu
mák divoký, mák divoký!
Ať rdí se, cudná světice,
ať stud a vztek jí v tvář krev hnal!
Mák rudý rád mám nejvíce.
Vždyť krev jsem vždycky, vždycky dal!
Krvavě kvetla láska má,
jak krví plá má nenávist.
Umřela v krvi láska má.
Co slzami zrosila míst!
Ó ctnostná panno, světice,
můžete s pomněnkou si hrát.
Mák rudý rád mám nejvíce
a umím, umím pohrdat!
–
– 11 –
11.
Obsah zdrojové publikace
- 2 V tvou korunu, živote...
- 3 Drama.
- 4 Intimní drama.
- 5 Podzim.
- 6 Galantní slavnost.
- 7 Smutný večer.
- 8 Na hrob tvůj...
- 9 Advent.
- 10 Rty shaslé měla...
- 11 Půlnoc.
- 12 Píseň.
- 13 Ráj.
- 14 Portrét.
- 15 Podzim.
- 16 Ztracený syn.
- 17 Kousek léta.
- 18 Pohádka máje.
- 19 Sentimentální pijáci.
- 20 Ztroskotání.
- 21 Sen severu.
- 22 Romantická historie.