R1: Pohádka máje.
Bibliografické údaje
Text
Karel Toman
Pohádka máje.
Hle, svátek květů a bídy,
hle, svátek blouznivých duší
a bledě zjasněných nocí
a svátek slunce a smíchu –
proč pláčeš, Markétko?
Oh, věčný stín ve tvé jizbě
a bolest v kalných již očích.
A děcko na tvojich loktech,
úsměvné, chtivé života,
tesklivě vzpíná ručky.
Je mrtvo, co zpívalo v tobě
před rokem, dvěma, či ztlumeno pouze?
Dnes žije jen, co trpí. Tvé tělo,
tvá duše, jež zná jen kletbu
a nenávist a vztek.
A tvoje děcko. Neměř hloub řeky
pohledem, v němž se smrt rve s žitím,
hleď výsměšně ve tvář světu
i cudným Helenkám a naivním básníkům
s očima zavřenýma.
Zpívej jim dotěrnou píseň
adventu svého a postu,
zpívej jim pamflet o Marii,
o zastínění Ducha Svatého
a o slepých a o hluchých!
–
– 17 –
17.
Obsah zdrojové publikace
- 2 V tvou korunu, živote...
- 3 Drama.
- 4 Intimní drama.
- 5 Podzim.
- 6 Galantní slavnost.
- 7 Smutný večer.
- 8 Na hrob tvůj...
- 9 Advent.
- 10 Rty shaslé měla...
- 11 Půlnoc.
- 12 Píseň.
- 13 Ráj.
- 14 Portrét.
- 15 Podzim.
- 16 Ztracený syn.
- 17 Kousek léta.
- 18 Pohádka máje.
- 19 Sentimentální pijáci.
- 20 Ztroskotání.
- 21 Sen severu.
- 22 Romantická historie.