R2: [Ve krajině lesní, pusté]
Bibliografické údaje
[Přišla půlnoc tichounkými krokem]., LA PNP, Praha, fond Karel Jaromír Erben 1837 (konec roku), 2 s.
(více)
rukopis
obsahuje fragmentární náčrty k básním Štědrý den a Záhořovo lože
RŠ
Text
We kragině leʃnj, puʃté,
Kudy ʃtezkyʃledu newiděti,
[*]Muže widjm – u tmě huʃté
Sedjcjho we daupěti.
W mMedwědj zahalen kožij
Nohy křjžem, podepřeně,
Tiše sedj na kameně
Swé ʃtolici a ʃwém loži.
Přes železné ramen swáaly
Wlaʃy černé – hawranowé –
Waus – do páʃu ʃahagjcj;
Oʃtré [*]wětwée geh čeʃaly
A gehličj modřjnowé. –
Kruté deště snědých ljcj
Rok co rok giž umýwaly.
Ale oko, – ha, to oko (ze dlauhého) z [zanedbanj]
Ohněm temnýmtemným Ohněm šlehagjcj
AchA to čelo zachmureno –
Co [z]ak[*]mjtá [*][ʃe] [*][ljci]
A co w ňádrách [*]{[potopeno]} potope[no]
Kdo pronikl tak hluboko?
Podlé něho nerozdjlnj
Geho druzi, k ʃlužbě pilnj
Nůž to [*]dobrý dobrý to Nůž ocelowý,
[*][*] s obé ʃtrany
A kyg těžký, gabloňowý,
PodOd kořenem uřezaný.
A kdo geho taktak prowázj,
Na odměně mu nescházj:
Neb na noži se stran obú
Na oceli známkuškwrny reziu
Gakby po krwi památka,
Na kygi ʃe pak zářezů,
Rowná, [*] dlauhádlauhá tahne řádka
Co ty škwrny znamenagj
Čili krew to gen zwjřecj?
Z Gaké diwné – diwné wěci
Ty zářezy w ʃobě tagj?
