A2: Po symposiu

Bibliografické údaje

Pohádky krve. In: Karel TOMAN: Výtv. a graf. podoba: František KYSELA. Fr. Borový (Soubor veršů, 1), Praha 1928, 70 s.

A2 obsah

Text

54
Poslední číše porazila básníka tragedií. Usnul v objetí snědé hetéry. Filosof trochu povznesený jazykem těžkým zpívá hymnus božskému otci Panovi. V plamenech slunce v tanci révy, v propastné kráse všeho žití, v nymfách a faunech zdráv buď Pan!
55
A štíhlá dívka bledých tváří pokradmu stírá slzu s oka. A filosof se ušklíbá. Mně úzko je a vidím hasnout Erota bledou gloriolu, jak mizí v rudých červáncích. Již zmizel Eros. Smutná dívko, zapleť si vlasy, odejdeme. Je třeba dnes se vyplakat. Přitisknout k tváři tvář a dáti společným slzám horce padat na tvoje ňadra zrazená. Mramory slavné chladně svítí. A země mrazí. Třpytná rosa se zachytá nám ve vlasech. Zavřem se v sebe. Svět je chladný, lhostejní bozi zledověli,
56
a v nás vře láva plamenná.
Vadnoucí růže ve tvém vlasu v samotu naši budou dýchat stesk kultu bohů v úpadku.