A2: Probuzení

Bibliografické údaje

Pohádky krve. In: Karel TOMAN: Výtv. a graf. podoba: František KYSELA. Fr. Borový (Soubor veršů, 1), Praha 1928, 70 s.

A2 obsah

Text

13
Do hlubin ticha a tmy modravé, jež neztřísnilo vášně vzpěnění, (květiny čisté vonně kvetly tam) vpad’ výkřik krve v touze hladové, surový výkřik krve. Nadarmo spínáš ruce k modlitbám, nadarmo lkáš k své matce, sirota. Již všechno nadarmo! Jen poslechnout ten hlas, to plání, jež ti žehne zrak a žádostí dme ňadra.
14
Znáš pohledy, pod nimiž zardělá se chvěješ, chtivé, dotěravé pohledy. A chudoba tak tvrdá lůžka ustýlá! I ve snách děsí hladem zoufalé! Tak špinavě a sprostě! Nech modlení. Stín matky zmučené víš, jak ti drásal duši do krve. Umřela, jako žlutá světice a smutná vůně po ní ještě jizbou chví. Ach, k čemu jitřit rány? Již zapomeň. A směj se vesele. Tvé ruce jemné nejsou pro mozoly. Tvé duše čistota – eh, k smíchu, opravdu, jen směj se, směj se hezky vesele, jen směj se, Ji snad zdržíš v dáli.