A1: Po symposiu.

Bibliografické údaje

Pohádky krve (Básně). In: Karel TOMAN: [nakladatel neuveden], Praha 1898, s. 40

(více)

Lotharu Suchému

A1 obsah

Text

32
Poslední číše porazila básníka tragedií. Usnul v objetí snědé hetéry. Filosof trochu povznešený jazykem těžkým zpívá hymnus božskému otci Panovi. V plamenech slunce v tanci révy, v propastné kráse všeho žití, v nymfách a faunech zdráv buď Pan! A štíhlá dívka bledých tváří pokradmu stírá slzu s oka. A filosof se ušklíbá. Mně úzko je a vidím hasnout Erota bledou gloriolu, jak mizí v rudých červáncích.
33
Již zmizel Eros. Smutná dívko, zapleť si vlasy, odejdeme. Je třeba dnes se vyplakat. Přitisknout k tváři tvář a dáti společným slzám horce padat na tvoje ňadra zrazená. Mramory slavné chladně svítí. A země mrazí. Třpytná rosa se zachytá nám ve vlasech. Zavřem’ se v sebe. Svět je chladný, lhostejní bozi zledověli, a v nás vře láva plamenná. Vadnoucí růže ve tvém vlasu v samotu naši budou dýchat stesk kultu bohů v úpadku.

Obsah zdrojové publikace