A1: Idylla duše.

Bibliografické údaje

Pohádky krve (Básně). In: Karel TOMAN: [nakladatel neuveden], Praha 1898, s. 40

(více)

Lotharu Suchému

A1 obsah

Text

20
Květ chorobně bledý rozvil ve zmlklém sadě mé duše, ve stínu cypřiší. Chlad večerů smutných vssával a ovíván rouchy teskných nocí, pil vonnou rosu jejich soucitu. Před sluncem barbarským se zavřel. Jen platonický měsíc políbit jej směl, jen měsíc, bledou září diskretní. Před ženou chvěl se. Hrůza vála naň z nepřátelské duše její a mámila jej prudká vůně těla. Jej neutrhla ruka ženy, by zas jej odvrhla a zašlapala v prach, kvet’ smuten, sám a bojácný.
21
Za hradbou hřměla hymna žití a její vlny k němu pluly a on stál vždycky opuštěn! Sen o duši spřízněné sníval pod klenbou hlubokých nocí, o duši, v kterou vdech’ by všechnu vůni svou. Ta nešla, nešla. Zmíral touhou a ve smrtelné agonii jak přelomený klesal k zemi. – Jej podávám tobě, blízká duše, jenž’s nepřicházel za úpalů slunečních a nyní, v šeru, přišels přece. Mdlá vůně jeho smutkem dýše a vpíjejíce ji snít budem’ a v očí svých se ztápět hlubinách.

Obsah zdrojové publikace