text verzeHoi, ʃtogj chyže w dubině puʃté,
Podle nj ʃʃedá ʃkála wypjná ʃe,
Na ʃkále dubec w podzimnj kráʃe
Zlatoʃkwělým wěncem lupenj huʃté.
A pode lupenjm dubu na únožj
Poʃtawa podiwná; medwědj koži
Přes ramena pláʃʃtěm, čapku na hlawě,
Nepohnutě ʃedj, lok[t]et na koleně,
Wauʃatau bradu w dlaň položenu. –
text verzeAi, co to za muže puʃté we daubrawě
Puʃté we daubrawě k čemu ta chyže? –
O neptey ʃe mnoho, pohledni bljže,
A wiz tu zaroʃtlau, tu diwokau ljci,
Ty zcuchané wauʃy, oko blýʃkagjcj,
Ten nuž za páʃem, co tělo wjže,
Co ʃʃerá ʃkala to geho tělo –
Wždyť pak i ʃrdce w něm zkamenělo! –
A na kaftánu ty krwawé ʃtopy –
Wždyť pak i ʃwědomj w krwi ʃe topj –
Hrůza pronika těla koʃti chladně:
Co to za muže, domyʃljš ʃe ʃnadně!