text verze
Hoi, ʃtogj chyže w dubině puʃté, Podle nj ʃʃedá ʃkála wypjná ʃe, Na ʃkále dubec w podzimnj kráʃe Zlatoʃkwělým wěncem lupenj huʃté. A pode lupenjm dubu na únožj Poʃtawa podiwná; medwědj koži Přes ramena pláʃʃtěm, čapku na hlawě, Nepohnutě ʃedj, lok[t]et na koleně, Wauʃatau bradu w dlaň položenu. –
text verze
Ai, co to za muže puʃté we daubrawě Puʃté we daubrawě k čemu ta chyže? – O neptey ʃe mnoho, pohledni bljže, A wiz tu zaroʃtlau, tu diwokau ljci, Ty zcuchané wauʃy, oko blýʃkagjcj, Ten nuž za páʃem, co tělo wjže, Co ʃʃerá ʃkala to geho tělo – Wždyť pak i ʃrdce w něm zkamenělo! – A na kaftánu ty krwawé ʃtopy – Wždyť pak i ʃwědomj w krwi ʃe topj – Hrůza pronika těla koʃti chladně: Co to za muže, domyʃljš ʃe ʃnadně!