text verzeI ʃeberau zbytky a na ta dřewa
Gakoby prowazy rozwěʃʃjce ʃtřewa
Krákorati budau leʃu powěʃt p o mne,
A zatjm geʃʃtěrky w lebku ʃe wtočj
A kaukati budau z gamek mých očj.
To ʃe ʃe mnau ʃtane, to zbude po mne! –
A co moge duʃʃe? – Ha kdo to prawj
Že gá mám duʃʃi? Myʃʃlenko wzteklá
Co ʃi ʃe whnjzdila do twrdé hlawy!
Duʃʃi wezmau čerti do horaucjho pekla!!“
text verzeTakto laupežnjk, wztýčiw ʃe wyʃoko
Nehty rozerwal ʃʃedé ʃobě wlaʃy
Zrak geho blýʃká, diwě diwoko –
Což w geho nádrách to bauřj aʃi?
text verzeTakto laupežnjk; Zatjm ʃʃerá křídla
Rozeʃtřel wečer nade tworů ʃjdla.
A w dubině ticho a mrtwo w dubině
Studený wjtr zawjwá gedině,
A liʃtj požlautlé tichau pjʃeň ʃʃumj,
Pjʃeň gednotwárná: Leč kdo gj rozumj?
„Ha, co mi to hučjš ʃtarý dube w uʃʃi
Ty ʃhnilé powěʃti o pekle a duʃʃi?