A2: Pohřeb

Bibliografické údaje

Měsíce – Hlas ticha (1914–1918). In: Karel TOMAN: Výtv. a graf. podoba: Jan RAMBOUSEK. Fr. Borový (Soubor veršů, 5), Praha 1932, 76 s.

A3 obsah

Text

41
Ve Splitu v červenci 1914 Tah lodí viděl jsem slavný tehdy za večera, když místo k triumfu na pohřeb vezli dvě těla, kníže a kněžnu. Ne věncoví barevných světel, ne flórem zastřená děla na truchle vyhrůžných přídách, ne výstřely s břehu, žal komandovaný – to nepromluvilo k srdci. Však zamlklé davy,
42
přísně tiché, od věků zvyklé čekati ránu, jaly mou duši. V ní hovořily: Spljete, Spalato našich pánů, domove našich duší, úle lodicím našim, lhát neuzříš nás. Před smrtí skláníme hlavu. Pokoj buď dobrým i zlým. Bůh spravedlivý, jenž odměňuje a trestá a zkouší věrné, dal koruně mučednické spočinout na dvou hlavách. Snad netoužily po slávě nebes: Bůh usoudil jinak a zdvih’ je k sobě. My v trudu a bídě a v zápase s půdou a mořem chléb tvrdý smáčíme v trpkém víně a modlíme se k Bohu a svatým. Až budou hořet pamětní svíce ve přítmí chrámů našich, vzpomeneme také při modlitbách za zemřelé kněžny i knížete.
43
Neb netrestá nebe v člověku vždy vlastní jeho vinu. Čin zlý, myšlenka zlá či vražedný záměr odplaty dojde až ve vnucích někdy, I shlédl Pán na bídu srbského lidu a mstitele vzbudil. Nevinný vraždil snad nevinné. Snad vinné. Snad podlé. Rozsuď ty, Bože!

Obsah zdrojové publikace