Č1: Romantická historie

Bibliografické údaje

Romantická historie. In: Moderní revue, roč. 8, sv. 13, 1901–1902., č. 2, 8. listopad 1901, s. 96–97

(více)

Otištěno společně s básněmi Podzim (Večery kouzelné! V mhách stříbrných...) a Vzpomínka (Ve vzduchu třás’ se sametový třpyt...).

Č1 obsah

Text

To bylo někde dole na Šumavě. Den zabil jsem v hrách s divoškou tou snědou a večer v hotelu při černé kávě jsem snil a kouřil. Rusý vlas, tvář bledou jsem cítil v duši, jak ji propaluje
pár hnědých očí. Krásných v zadívání, oddaných očí pár. A nevím ani, jak přišla, u mne stojí z nenadání divoška snědá, zrakem zabodnuta do mojich očí. Přísná, nepohnutá a mlčenlivá, ta, jež se vždy smála. A moji ruku lehce do svých vzala, šeptajíc tiše: Miláčku – a vedla, mé kroky v noc. Stál měsíc nad jezerem a my též stanuli. Na zkácený kmen sedla a její hlas vibroval zlatým šerem: „Dnes musím zemřít. Neboť nezemřel ten, jenž měl být už mrtev. Bez přísah jsem byla jeho, bral a dával, žel, jen to dát nemoh’, po čem sen můj práh’: milovat toho, který sílu měl illusi krásy smrtí život dát. Zbaběle přišel dnes a prosí. Snad cos ještě žije mezi mnou a jím, pleč je mi cizí už. Jsem unavena a spát se chce. Je trochu divno, vím, že mluví s tebou takhle cizí žena. Ty miluješ též illusi – buď zdráv. Buď s bohem, drahý.“ Ráno odjela bez rozloučení. Třicet moralistních hlav kývalo seriosně. – Pokoj s ní.