text verzeAňděl strážce.
(Při jednom českém bále.)V jedné(V jedné besedě léta 184...)
text verze
Vzdycky mně říkala
Má zlatá matička,
Že má každý člověk
Svého andělíčka.
A ten anděl boží,
V štěʃtí i v nesnázi,
Že neviditelně
Člověka provází. –
Můj božíčku milý!
Jak jʃme ʃlabí lidi:
Mne [*]nejvíc to těší,
Čo mé oči vidí.
Ach což ny vidí nyní nyní tu [teď] vidí , , vidí
Krásných andělíčků:
Z těch mi dej jednoho
Můj milý božíčku!