R1: Cypřiš.

Bibliografické údaje

Hlas ticha (Dvanáct básní)., LA PNP, Praha, fond Karel Toman, s. 1–11, 11 s.

(více)

Fotokopie patrně z vícero zdrojů; na s.2 dedikace Rudolfu Medkovi.

R1

Text

Cypřiš. Mám v knize cypřiš. Je jiný, než jsou naše stromy, než smrky, jedle našich lesů. Když knihu otevru, jih vidím, mořský břeh, vápenné skály, do nichž pere slunce žeh a vidím hroby, hroby, hroby. Jsou naši mrtví tam v hrobech dalekého jihu, k nim padá rosa našich očí. Má kniha neříká, proč za nás umírali, však tisíce jsou nás, jež potupná smrt pálí těch mrtvých na d[*]alekém jihu. Mám v srdci cypřiš. Je ostnitý a nelítostný, jehlami bodá, mučí, jitří. Tatínku, každou noc putuji s květy k tobě, vděčně tě zulíbám ve vápencovém hrobě, žes tolik rád měl nás a domov. –4–