Č1: Smutek diletantů.
Bibliografické údaje
Smutek diletantů. In: Večerní Lidové noviny, roč. 16, 1908., č. 353, 24. prosinec 1908, s. 56
(více)
Otištěno společně s básní Park lásky (Zahrada tajemná se stíny večerními...).
Text
V jediný krystal, v jeden květ,
v jedinou hlavu plavou nebo snědou
klíč našich životů je vklet.
A v jeden hrozen nalita
žhne vroucná síla země... Pozdě, s bědou,
poznání v srdce zavítá.
Jak plály v slunci vinice!
Ve zlatém slunci hrozny pokoušely
a rtů a číší tisíce.
Smály se zvučně rozpakům
ženy, jež znalé, hlasem rozechvěly,
a zapálily našim snům,
by nezbloudily, maják očí svých,
na vonných rytmech ňader uhýčkaly
svědomí zbabělých.
Vinice zpustly, zadul chlad
a do bronzových listů větry svály
žen zanechaný bílý šat.
Rozbity číše, zahořklo
sladké kdys víno polibků i révy
a matně kmitá střepů sklo.
Vzduch zředl. Poví bůh či zem,
kdy velká radost vítězná se zjeví,
jež osou jest i osudem?
Neb v jeden krystal, v jeden květ,
v jedinou hlavu plavou nebo snědou
klíč našich životů je vklet.
