R1: Betlém.
Bibliografické údaje
Betlém.., LA PNP, Praha, fond Jaroslav Kolman Cassius . prosinec 1920, s. 4
Text
Č. Havlínovi k Ježíšku 1920.
Karel Toman:
– – –
garamond
– – –
cicero
– – –
Betlém.
(K obrázkům Ladovým.)
Nastojte! Hvězda vlasatice
i ve[*]i za dne svítí u nás dnes
a anděl duje do polnice,
co od Boha se dolů snes.
Pod sněhem kostel vážně stojí
nad zasněženou vesnicí
a smrků obtížené chvojí
se sklání bíle svítící.
Na náves ovečky si vyšly.
Tam pastýř troubí do rohu.
Pověz mi, psíku, co to, víš-li,
já sám se vyznat nemohu.
Obecní strážník dělá slávu
a je to věru k nevíře,
jak, vojna, odtahuje hlavu,
než jednou bouchne z hmoždíře.
A kde se vzali, tu se vzali,
už muzikanti zahráli,
od mrazu pěkně zčervenalí,
i snad že trochu přebrali.
1.
2.
Pan kantor s paní kantorovou
jde do kostela na jitřní,
brouká si preludii novou,
jak od pouti již o ní sní.
Samotu Betlém za vesnicí
zářivé hvězdy objal jas:
tam rychle pospěšte si všicci,
tam zrodil se, jenž spasí nás.
A Jozef mírně usmívá se,
Marie klečí dojata.
Děťátko září v boží kráse
i jeho náruč rozpiatá.
Před Kristem Pánem panáčkuje
ušatý králík strakatý
a vzadu osel pokyvuje
a s ním druh jeho rohatý.
Do chléva listonoš se žene:
telegram nese, balíček.
To přání pěkně sestavené
a prádlo poslal tatíček
ze zámku z Hradčan mladé matce,
dítěti, otci tesaři.
„No vida“, řekne Jozef krátce,
„děkujem, pane kováři!“
3.
A teď se hrnou mladí, staří
a gratulanti se všech stran:
strýc s pytlem mouky na trakaři
a s košem, s uzlem, udýchán,
pospíchá, aby předjel tetku
s velikou nůší na zádech,
ta nese taky něco k snědku,
je nedočkava, samý spěch.
Kolébku krásně malovanou
v dar nese truhlář politik,
má hlavu z novin ustaranou
a myslit nahlas jeho zvyk.
Kluk od cukráře s dortem běží
a školáčkové s koledou,
dárečky prší, jak když sněží –
tak už to v Čechách dovedou.
Když někdo velký pozdraví tě,
pak už ti smeká celá ves.
Však jinak – třebas boží dítě,
když chudý jsi, máš se jako pes.
÷
4.
Dva Slováčci to dobře znají,
šedivý drotar s junákem,
zbožně se blíží k jasné stáji,
jde každý zanícen a něm.
APak dvoje sáně s velkou slávou
se od východu přihnaly.
Tři králové. Však chvíli pravou
tak jako vždycky zmeškali.
***
Ten příběh celý, chaso mladá,
ti v barvách líčí Jozsef Lada.
S úsměvem dí tam Kristus Pán:
„Mějte se rádi, agrárníci,
buržoové i bolševici
a všichni lidé ze všech stran.“
– – –
