Č2: Přípitek.
Bibliografické údaje
Přípitek. In: Karikatury, roč. 2, 1910., č. 51, 26. září 1910, s. 4
Text
Ve víně hraje světlo sluneční,
radostné, zlaté –
vám, druzi v mládí, v dálku připíjím:
jak se as máte?
A z jedné sklenky jest jich milion,
ze sudu řeka
a po tom proudu lehce unášen
člun k moři stéká.
Že podzim jest a vítr studený
zle cuchá listí,
proč smuten být a proč jen osudu
levity čísti?
Bez vůle boží vlas nám nespadl.
Stalo se, stalo.
Vám krásné ženy, krb, a jiný mně
dar nebe dalo.
Se vzpomínkami naší mladosti
toulám se světem.
Vy život svůj jak bajku příkladnou
říkejte dětem.
(Zas vidím Prahu, mosty, nábřeží,
jak zírám v Temži,
ve vlnách mladé hlavy veselé
chví se a hemží!)
Těm, které ztopil nelítostný proud,
na pamět piji
a teskných veršů vrhám za nimi
mdlou melodii
a lístky břečťanu, jenž zelený
po troskách pne se,
a proud je zachyt’ a je do dáli
tančivě nese.
V podzimních barvách město sní i sad,
stromy ční holé
a zasmušilý mrak jak stín by klad’
na vodu dole.
Tož buďte zdrávi. Sklenek milion
mne ještě čeká.
Leč písně na březích již umlkly,
smutná jest řeka.
