Č1: Smutek houslisty
Bibliografické údaje
Z netištěných básní Karla Tomana. In: Kytice, roč. 2, 1947., č. 1, . leden 1947 (leden), s. 1–2
Text
V hlubokých lesích v mechu skryty
zpívají živé prameny
a sladké oči eremity
zří v jejich hru snem zlaceny.
A v černých městech na pobřeží
hřmí život, bouří strojů hvizd
a v duších děs a hrůza leží
a svaly vzdouvá nenávist.
Ten zpěv jsem sníval. Moje housle
jím v nocích temných plakaly.
Leč přišla bída na mé housle.
Už dlouho k duším nelkaly.
A zraněn spory drobných bludů
a hadovitých floskulí
jsem odvrh’ nástroj. Kdy hrát budu?
Rozbiju skřipky, mohu-li
A spojím po zákoně vyšším,
v ně vdechnu resonanci svou,
a píseň, kterou v nitru slyším,
pak zahrám vroucnou, vítěznou.
Z dopisu Emanuelu Haunerovi – 12. 3. 1905
