Č1: Děd
Bibliografické údaje
Děd. In: Přerod, roč. 1, 1922–1923., č. 12–13, 1. duben 1923, s. 177
Text
Tři stromy vsadil jsem, tři okopávám,
tři stromy rostou.
Políčko skoupé na slunci se pyšní
bohatstvím chudých: jabloní a višní
a bílou břízou.
Tři vnuky ztratil jsem, sám žiji z rodu,
sám ve vzpomínkách.
Josefe, Tóno, miláčku můj Jene,
nestačí moje ruce unavené
vám krášlit hroby.
Tři hroby zhltly vaše mladá těla,
jih, východ, západ.
Mé ruce žehnají těm stranám světa,
jež pochovaly vaše mladá léta,
nám daly volnost.
Tři touhy hoří ve stařeckém srdci:
ať není klamem
bratrství, láska, rovnost, zač jste mřeli.
Pak spokojen a šťasten, život celý
v zem sstoupí se mnou.
