Č1: Den štěstí.
Bibliografické údaje
Den štěstí. In: Niva, roč. 5, 1894–1895., č. 8, 1. únor 1895, s. 122
(více)
Otištěno společně s básněmi jiných autorů pod nadpisem Verše mladých poetů.
Text
Vstal teplý, růžový, jak z lázně dívčí tělo
(jež chví se v opojné extasi)
a s klenby modravé sta paprsků se střelo
do pustých koutů.
V prach kyprý šedých cest a do vsí osamění
žár vrhal polibků ohnivých
a v špínu líných měst a v dusných ulic vření
ospalou nudu.
A v duši básníka naděje plamen vznítil
– ó, duše básníka vzplane v ráz! –
zhřál srdce sklamané a v mozek se mu vřítil
orgií barev.
Mřel v stkvělé nádheře a lehký reflex vrhal
na šedé obláčky východu
a v žhavém hýření všech barev tony mrhal,
až pohas cele.
A smutek za sebou táh’ jako vlečku šerou,
jež měkce ovála každý kout.
Já dumal nad vodou, nad mrtvou efemerou,
otráven steskem.
A ze dne mrtvoly noc zrodila se měkká,
vzduch dýchal vibrací mrtvých snů
a měsíc jako bůh, jenž marně hymny čeká,
s údivem zíral v slídovou hladinu.
