Č2: Píseň.
Bibliografické údaje
Píseň. In: Rudé květy, roč. 11, 1911–1912., č. 4, 1. září 1911, s. 58
(více)
Otištěno společně s básněmi Maják (Půl věznice a zpola hlásná věž...) a Stará allegorie podzimu (Rozmarný zlatník, listy vytepal...).
Text
Ztratila prsten v lese,
a hledáme ho dva.
A v jejích očích se třese
hněv, lítost a pomluva.
Je chladný. Studil by tě.
Tak jako srdce mé. –
Dvě velké slzy skrytě
v zrak tryskly jí. – Půjdeme?
Můj prstýnek měl opál
a zapadʼ v hluboký mech.
Uzříš-li ty ten opál,
v mechu jej ležet nech.
Světlušky zaplály v mechu
a šerem kmitají.
– O, srdce, kdy najdeme střechu,
kde rádi nás vítají?
