Č2: Stará allegorie podzimu.
Bibliografické údaje
Stará allegorie podzimu. In: Rudé květy, roč. 11, 1911–1912., č. 4, 1. září 1911, s. 58
(více)
Otištěno společně s básněmi Maják (Půl věznice a zpola hlásná věž...) a Píseň (Ztratila prsten v lese...).
Text
Rozmarný zlatník, listy vytepal
ze zlata, bronzu, ze zamžené mědi,
je do trav rozhodil a dětem, větrům dal,
k hrám jejich zasněn hledí.
V měsíčných nocích starý hudebník
pro rozkoš hraje, střídá housle s flétnou
a hraje milencům a chytá ptáků vzlyk,
když výškou k jihu létnou.
A básník soucitný, jenž ztavil křeč
zrad, žalů, zklamání, jež srdce drtí,
na rosu rytmickou a v křišťálovou řeč,
sní usmíření v smrti.
