Č1: Galantní slavnost.
Bibliografické údaje
Galantní slavnost (Za Karlem Hlaváčkem). In: Lumír, roč. 27, 1898–1899., č. 5, 1. listopad 1898, s. 57
(více)
Otištěno společně s básní Intimní drama (Procit’ jsem náhle. Prudký jas...).
Text
Shasli jsme světlo. Velký měsíc
nám visel v okně namodralý,
milenec teskných pohádek.
A snivý Loris pod palmami
hudebným altem měkce zpíval
sentimentální balladu.
V těch rytmech plakal život. Touha.
Dny šedé, přitlačené k zemi.
A hořkost, hlad a zoufalství.
Neb umřel básník tichých ballad,
nervósní dítě z konce věku
a my mu tryznu světili.
Clitandr zvážněl. Pulcinella
v smutečních šatech pod závojem
si třpytné slzy stírala.
Pierrot a ta celá banda
ničemů s pikantními vtipy
myslila na cos. – Eh, bien.
A jak plál měsíc, Loris zpíval,
ty černé stíny tancovaly
v smutečním tempu menuet.
