Č1: Setkání
Bibliografické údaje
Nové básně. In: Moderní revue, roč. 11, sv. 16, 1904–1905., č. 2, 8. listopad 1904, s. 90–92
Text
Dnes probudil se v nitru (dlouho spal!)
hlas dobrý, tichý,
a já se ti zas drsně zpovídal
z mrzácké pýchy.
Poledne v září bylo, jasný den
a čisté nebe,
když toulkou v polích mdlý a rozteskněn
potkal jsem tebe.
Ty’s měla truchlé oči soucitné
a vroucná slova.
– I stébla prý se leckdo záchytne
a žije znova.
Jen v něco věřit! V boha, lidi, zem’,
v sebe a práci.
Bez víry těžko býti vítězem.
A člověk ztrácí. –
Mé všechny víry a má vyznání
po větru letí,
a zbyl mi jenom hněv a zklamání
a troud a smetí.
Leč tvoje drahé oči znavené
mé srdce hřejí,
že vedle tebe sotva vzpomene
zlých beznadějí.
A ve tvých rukou je tak bezpečné
to srdce chudé,
že necítí žár půdy sopečné
a vášně rudé,
jen ze slunce, vzduchu se raduje,
jak pták si zpívá,
co ve tvých zracích světle tancuje
zář’, jež se stmívá.
