Č1: Píseň cizí bolesti
Bibliografické údaje
Píseň cizí bolesti. In: Moderní revue, roč. 9, sv. 14, 1902–1903., č. 8, 8. květen 1903, s. 370
(více)
Otištěno společně s básněmi Ztlumeně (V posledním světle plál a has’...) a Kdysi večer (Opona padá. Pojď, ať jásají...).
Text
Noc míjí. A jak vítr stená,
tvůj pláč mým nitrem z ostra zní,
smuteční vrbo, zasazená
do dlažby čtvrti tovární.
Oh, smutek věcí, smutek duší
a smutek marné revolty
v hodině pozdní trpčej’ vzruší.
Zbývá jen stisknout horké rty.
Tak bloudím v sněžných vločků tanci
a hledám rythmus pro svůj žal.
Den vydráždil mě. Dissonancí
v mém nitru večer neuspal.
Lucerna tichá šeptala mi
v ztraceném koutě předměstí
tvůj život. Klesáš pod ranami.
Kdo pomůže kříž donésti?
Invektiv sykot hlavou letí
a mstivých veršů vzteklý vír,
jenž síly nevdechne v tvé sněti
a tvojí duši nedá mír.
Mé srdce vichří. Vítr stená
a v něm tvůj pohřební zpěv zní,
smuteční vrbo, zasazená
do dlažby čtvrti tovární.
