Č1: Sentimentalní pijáci
Bibliografické údaje
Z básní Karla Tomana. In: Zlatá Praha, roč. 18, 1901., č. 12, 25. leden 1901, s. 139
Text
Příteli melancholiku,
druhu mé duše tulácké,
pod kterým nebem zhasnou jednou
životy naše žebrácké?
Pohádek našich stříbro, šeď
kdy rozstříknou se? V kterou zem?
Kdy hudby, jež jsme milovali,
posledním vzdychnou akkordem?
Oh, dávná láska procitla
zas echy v strunách srdce. Dost!
Na zdraví sobě! Snům a světu!
Ať rekviem má minulost.
Ve zlatém víně ztopíme
tyranský rozmar paměti.
A zpívat budem, zapomenem
lásku i vzlet i prokletí.
